Na dobré ráno

   Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko. Sedíš ve své postýlce, rozjímáš dlouze, dloužínce. Tak už vylez z postýlky ven, ať vidíš, jak je krásný den.

   Haló, haló zlatíčko, a už Tě jdu zase budit, ale pouze zprávičkou, nejraději bych ale hubičkou. To mi však není dáno, snad aspoň jednou budeme mít společné ráno, budeme spolu spinkat a já se nechám od Tebe hýčkat, snad se ještě toho dočkám a teď už mi zbývá jen popřát Ti krásný den. Pa, pusa.

   Už je krásný den, tak vylez, miláčku, z domu ven a užij si tento den. Slunko už vysvitlo, ptáčci už zpívají a můj miláček šunky si válí...

   Dobré ráno raníčko, ty mé milé sluníčko. Je tu konec všeho snění, na řadě je dovádění, při kterém si chviličku vzpomeň na svou kytičku, která na tě myslí jen a přeje ti krásný den!

   Uvař si ranní kávu a než mi zmizíš v davu, že pořád myslíš na mě, pošli mi krátkou zprávu.

   K snídani Tvé polibky mi nejvíc chutnají. Zatímco se probouzíš, kradu je potají.

   Je ráno, ráno, raníčko, vstávej, moje zlatíčko. Otevři svá očíčka, letí k Tobě hubička a ještě jedna pusa k tomu. Krásné ráno, miláčku, honem jdi z toho pelíšku.

   Krásné ráno, jak se Ti spinkalo? - Dobře? - To je fajn, protože já Tě jdu právě probudit, že do prácičky musíš běžeti. Tak vstávej a nezaspinkej! Krásné ráno, krásný celý den, ne, že zavřeš zase očka a řekneš si, ještě chvilička a pak z toho bude hnedle honička. Hezky mě prozvoň, zda mě vnímáš a z pelíšku už jsi venku. Pa :-*

   Už vstávej, můj kvítečku, rozevři svá poupátka, jsou tak krásná, jak lesní studánka... Dobré ránko, miláčku.

   Haló, haló, zlatíčko, potichoučku se Ti vkrádám do snu, abych ho jemně přerušila a Tebe lehce probudila, vlastně ne lehce - úplně, protože je ráno a vstáváníčko je naplánováno na tento čas. Tak Ti přeji krásné ráno, krásný celý den a teď už hezky z postýlky ven. Žádné odmlouváníčko neberu, to až v jiný den, kdy spolu budeme jen. Tak pa a pusa.